Atletické závody 5-8.5.2009 na Strážné
by Lassie
Atleťáky z pohledu organizátora
Letos se nějak nikdo neměl k tomu tyto závody
zorganizovat, tak jsem si řekla, že to zkusím. Přece jenom jsou to závody v
našem středisku už poměrně tradiční, takže jsem předpokládala, že je všechno
už dávno vymyšlené a nachystané a že s tím nebude žádná práce, ale ukázalo
se, že závody v posledních letech čím dál víc upadaly a tak jsme se s celým
organizátorským týmem (já, Waliča a Iris, později jenom já a Waliča)
rozhodly, že s tím něco uděláme.
Přípravy zabraly asi 5x víc času, něž jsem si myslela, ale
nakonec jsme se prokousali až k onomu víkendu kolem státního svátku 8.
května. V pátek jsme se sjeli na Strážnou (celé středisko a obrovská žíněnka
půjčená z řečkovického gymnázia) a akce mohla začít. Všechny účastníky jsme
rozkouskovali do osmi totálně pomíchaných družstev, takže první aktivitou
bylo vymýšlení názvů a kreslení vlajek. Trošku jsem se bála, že kdokoli
starší 12 let to bude považovat za zbytečnou a vrcholně nudnou činnost, ale
nakonec z toho bylo příjemně strávené odpoledne na sluníčku. K večeru jsme
si zahráli Waličinu bezvadnou hru, ve které šlo o to, nanosit víčkem od PET
flašky co nejvíc lektvaru (nebo co to bylo). Už nevím kdo vyhrál, ale
všichni byli zelení nebo modří minimálně do konce víkendu :).
V sobotu nás čekaly 2 hlavní body programu – atleťáky a
večer táborák pro rodiče. Ráno jsem byla lehce na nervy, jestli přijede dost
rodičů, aby mohli závodit všichni včetně vedení, ale rodičů a prarodičů
přijelo až až, hlavně díky všemožným příbuzným od Medvědů, takže jsme začali
na čas. Půlka týmů se odebrala do Lelekovic, kde jsem sice nebyla, ale podle
ohlasů tam vše proběhlo bez problémů, protože pan Daněk (pramedvěd) všechny
postavil do latě a nedal šanci vzniknout jakémukoli chaosu. Druhá půlka
disciplín se odehrávala kolem Strážné, hlavně skok do výšky se všem moc
líbil a další často diskutovaná disciplína bylo držení na stromě. Ta už teda
ne s takovým nadšením, ale nechápu proč, mně se ta disciplína moc líbila, i
když možná proto, že jsme se jí nemusela zúčastnit :-).
Večer se sjela další spousta rodičů, celkem jich tam bylo
okolo 40 a před táborákem jsme stihli ještě vyhlášení výsledků závodů.
Všechno co se dalo vyhráli všichni tři Maršálkovi (příště dostanou jenom
jedno tričko a budou si ho střídat ?) a z družstev vyhrály Pandy, ale ani
kdyby jste mě teď pověsili za uši, tak si nevzpomenu jestli Hořící nebo
Kung-fu. Příště to zavčas zatrhnu, protože tam pak bylo přepandováno a
dělalo mi to zmatky v tabulkách.
Táborák se mi moc líbil, všechny oddíly měly nachystané
scénky ze života oddílu nebo střediska, takže rodiče měli možnost nakouknout
do naší činnosti. Jediným neplánovaným překvapením bylo Thorovo hořící cosi,
které odletělo přímo doprostřed publika, ale nějakým zázrakem se nikomu nic
nestalo, takže celý víkend se obešel bez jediného úrazu.
Podle mě se letošní atleťáky docela povedly, soudím podle
sebe a podle ohlasů účastníků a některých rodičů. Uvidíme, co vymyslí
organizátoři příštích ročníků, ale kdybych měla vybrat jednu věc, kterou
bych neměnila, tak to byla míchaná družstva…a to nejenom proto, že jsem celý
víkend nemusela hlídat světlušky ?.
Za org.tým
Lassie