Atletické závody 5-8.5.2009 na Strážné
by Lassie

Atleťáky z pohledu organizátora

Letos se nějak nikdo neměl k tomu tyto závody zorganizovat, tak jsem si řekla, že to zkusím. Přece jenom jsou to závody v našem středisku už poměrně tradiční, takže jsem předpokládala, že je všechno už dávno vymyšlené a nachystané a že s tím nebude žádná práce, ale ukázalo se, že závody v posledních letech čím dál víc upadaly a tak jsme se s celým organizátorským týmem (já, Waliča a Iris, později jenom já a Waliča) rozhodly, že s tím něco uděláme.

Přípravy zabraly asi 5x víc času, něž jsem si myslela, ale nakonec jsme se prokousali až k onomu víkendu kolem státního svátku 8. května. V pátek jsme se sjeli na Strážnou (celé středisko a obrovská žíněnka půjčená z řečkovického gymnázia) a akce mohla začít. Všechny účastníky jsme rozkouskovali do osmi totálně pomíchaných družstev, takže první aktivitou bylo vymýšlení názvů a kreslení vlajek. Trošku jsem se bála, že kdokoli starší 12 let to bude považovat za zbytečnou a vrcholně nudnou činnost, ale nakonec z toho bylo příjemně strávené odpoledne na sluníčku. K večeru jsme si zahráli Waličinu bezvadnou hru, ve které šlo o to, nanosit víčkem od PET flašky co nejvíc lektvaru (nebo co to bylo). Už nevím kdo vyhrál, ale všichni byli zelení nebo modří minimálně do konce víkendu :).

V sobotu nás čekaly 2 hlavní body programu – atleťáky a večer táborák pro rodiče. Ráno jsem byla lehce na nervy, jestli přijede dost rodičů, aby mohli závodit všichni včetně vedení, ale rodičů a prarodičů přijelo až až, hlavně díky všemožným příbuzným od Medvědů, takže jsme začali na čas. Půlka týmů se odebrala do Lelekovic, kde jsem sice nebyla, ale podle ohlasů tam vše proběhlo bez problémů, protože pan Daněk (pramedvěd) všechny postavil do latě a nedal šanci vzniknout jakémukoli chaosu. Druhá půlka disciplín se odehrávala kolem Strážné, hlavně skok do výšky se všem moc líbil a další často diskutovaná disciplína bylo držení na stromě. Ta už teda ne s takovým nadšením, ale nechápu proč, mně se ta disciplína moc líbila, i když možná proto, že jsme se jí nemusela zúčastnit :-).

Večer se sjela další spousta rodičů, celkem jich tam bylo okolo 40 a před táborákem jsme stihli ještě vyhlášení výsledků závodů. Všechno co se dalo vyhráli všichni tři Maršálkovi (příště dostanou jenom jedno tričko a budou si ho střídat ?) a z družstev vyhrály Pandy, ale ani kdyby jste mě teď pověsili za uši, tak si nevzpomenu jestli Hořící nebo Kung-fu. Příště to zavčas zatrhnu, protože tam pak bylo přepandováno a dělalo mi to zmatky v tabulkách.

Táborák se mi moc líbil, všechny oddíly měly nachystané scénky ze života oddílu nebo střediska, takže rodiče měli možnost nakouknout do naší činnosti. Jediným neplánovaným překvapením bylo Thorovo hořící cosi, které odletělo přímo doprostřed publika, ale nějakým zázrakem se nikomu nic nestalo, takže celý víkend se obešel bez jediného úrazu.

Podle mě se letošní atleťáky docela povedly, soudím podle sebe a podle ohlasů účastníků a některých rodičů. Uvidíme, co vymyslí organizátoři příštích ročníků, ale kdybych měla vybrat jednu věc, kterou bych neměnila, tak to byla míchaná družstva…a to nejenom proto, že jsem celý víkend nemusela hlídat světlušky ?.
Za org.tým
Lassie

Fotky najdete zde