Pekárka-Jeseníky
(27.12.2007-30.12.2007)
účast:Karel, Pešni, Falco, Kelvin a já (Inti)

1.den (čtvrtek):
    Tento den jsme vyjeli brzy ráno. Karel jakožto řidič motorového vozidla (Škoda Fabia) postupně vyzvedával další účastníky zájezdu. První na řadě jsem byl já páč to mám od Karla nejblíže. Vyzvedl mě v 5 hodin ráno. Při nakládání mé bagáže jsem zjistil, že kufr auta je již skoro naplněn a čeká nás ještě vyzvednout tři lidi. Karel však vypadal v pohodě, a tak dál jsem to neřešil.Druzí na řadě byli Pešni a Falco. Po otevření kufru auta oba vykuleně koukali, ale po chvilce namáhavého skládání a využívání každého volného místa jsme mohli vyjel pro posledního člena, s autem naplněným po až střechu. Při čekání na Kelvina se každý trošku modlil, aby neměl moc věcí. Naše modlitby nebyli vyslyšeny úplně podle naších představ. Kelvin přinesl prkno, lyže a dva batohy. Sice nevím jak, ale vše jsem do auta nacpali. (foto. 27122007059) Rázem jsme měli opravdu tuningovou verzi Fabie s podvozkem vysokým jak u Lamborgini?.
    Konečně jsme vyjeli z Brna a štrádovali si to do Jeseníka.Cesta neměla být příliš dlouhám, ale měli jsme navigátora Pešniho?, a proto jsme se delší chvíli motali po Olomouci. Žádný jiný problém se cestou nenaskytl a my jistě a vcelku i rychle, dorazili do Jeseníku na Červenohorské sedlo.
    Chatku jsme měli mít kdesi přímo u sjezdovky ,kterou jsem měl domluvenou s mýma známýma. Po vyzvednutí klíčku z místního hotelu jsme nedočkavě hledali naši vysněnou ubikaci. A nadšení nás neopustilo ani po spatření opravdu luxusní chatky hned při okraji sjezdovky. Pravda byla, že při počtu pěti lidí chatka praskala ve švech, ale později toho zvládla mnohem víc?. Po otevření auta vyletěly věci z napěchovaného kufru, ty jsme posbírali a šli se ubytovat a připravit se na lyže.
    Ten den byla inverze ,a tak nahoře bylo krásně. Lyžování bylo taky parádní, na to, že celé Vánoce nesněžilo.Po lyžovačce jsme jeli do města Jeseník, kde jsme nakoupili jídlo a pití skoro na všechny dny, i když jídla jsme měli z domu spousty, ale aspoň jsme se ta horách pěkně vykrmili. Ten večer jsme ještě zašli do horské hospůdky kde se odehrál turnaj v kulečníku s mini tágem a boj v Aktivitách. V naší „chatičce“ bylo kupodivu spousty místa na spaní v podkroví a tak jsme se uchýlili ke spánku. (foto....59.jpg)

2.den (pátek):
    Tento den byl opravdu zajímavý. Ráno jsme vstali trošku později, oblíkli se do lyžařského v opravdu stísněném prostoru, vyskočili ven z chatky a přímo na vlek který nám jel skoro po verandě, jak byl blízko.
    Lyžování ten den bylo také fajne, ale už se projevil blížící se víkend, což znamenalo davy lidí. (foto....13.jpg)
    Den jinak probíhal v celku normálně (tzn.lyžování, jídlo..) až na večer, kdy jsme zažili asi největší vzrůšo našeho pobytu.
    Nemůžu popsat celou situaci objektivně, páč jsme zrovna v té chvíli trávil čas převlíkáním se o patro víš. Bylo to asi takhle:Venku je už vcelku noc, v chatce jsou tři propanbutanoví lahve na vařič a..a jakousi věc co se přimontuje na láhev a zapálí a slouží jako světlo.V tu samou chvíli však byli po celé chatce rozmístěny hořící svíčky (jste napjatí co?). Padl nápad namontovat na jednu z lahví tu srandu, co měla být světlo. Byl jsem zrovna nahoře, kde bylo velké víko do dolní místnosti kterým jsem viděl dolů na východové dveře. V klidu se převlíkám a najednou vidím jak se spodní místnost celá osvítí.“To je ale dobrá věcička ta lampa, jak to dobře svítí“ - pomyslím si, když v mžiku vidím z vrchu, jak Pešni a v závěsu za ním i Falco a Kelvin peláší pryč. Z chatky, i když byli zavřené dveře, byli snad za sekundu. Pešni přitom vyděšeně volal, že to vybouchne. Asi po pěti sekundách pode mnou proběhl Karel držící hořící propanbutanovou láhev s plamenem snad metr a půl, kterou hodil před chatkou do sněhu a také utekl (láhev chytla od svíčky, která bylo na stole, když se na ni montovalo to světlo a než se utáhlo chvíli syčel plny a to se nám stalo zrádný). Jsem si říkal:“co teď?“.Z venku jenom slyším Pešniho jak říká že to vybouchne a smete to celou chatku sebou i se všemi vleky na sedle (trosku hysterka no?-ale myslel to dobře). Hukli na mě dovnitř, ať zavřu dveře od chatky, jenže to se jim řeklo, když vám před dveřmi hoří propanbutanová láhev. Sem rychle seskočil dolů a v rychlosti zavřel dveře, ale jenom ty druhý vchodový, skleněný. A vyhup jsme zase nahoru, páč aspoň od tam jsem měl pocit, až to bouchne , že mě to nezabije?.Z venku se opět ozvalo Pešniho, že to bouchne a někdo dodal, že je v chatce hasičák, a že to mám jít uhasit. Tak jsem se překonal vytrhl dole hasičák a otevřel dveře ven. Je pravda , že jsme se i docela bál a tak jsem začal hasit z docela velké vzdálenosti od epicentra a jaksi ten syčící plyn nešel uhasit. Po chvilce jsme se na to vykašlal a běžel za ostatníma dál o chatky. Pešni naštěstí pohotově měl při sobě mobil (jako vždy?) a zavolal hasiče. Ti mu řekli ,že musí bombu každopádně uhasit třeba sněhem a že je malé procento že to vybuchne (cca 15%),což podle mého není zas tak málo ale budiž. Nakonec statečný Karel neohroženě přiskočil k hořící lahvi a za pomocí sněhu a hasičáku oheň uhasil. Odmontoval toho bazmehta a plyn přestal unikat. Láhev jsme nechali radši venku přes noc chladit, i když Karel chtěl ještě tentýž večer pokus s tím svítivím čímsi opakovat?. Vše tedy nakonec dopadlo a my jsme se mohli do postele ve stále stojící chatce?..

3.den (sobota):
    Naštěstí tento den bylo zataženo a mlhavo, a proto nebyla vidět velká černá skvrna před naší chatkou?. Bylo vážně škaredě a proto jsme se rozhodli až na Karle, který šel lyžovat, že si nebudeme tento den kupovat pernamentku na vlek a postavím skokánek u chatky. Jak se řeklo tak se i udělalo. Skokánek do hodinky stál a my mohli konečně světu ukázat co v nás je.Atmosféra byla vážně skvělá a salta na sebe nenechala dlouho čekat. (foto ....06.jpg) Dobře trošku přeháním?. Odpoledne k nám přijel Libor Zezulka s Karlovou nastávající Šárkou. Večer jsme hráli na opět v hospůdce Aktivity – mrkni na videa (Videa z Aktivity z Pekárky - Inti_Activity Převozník; Inti_Activity Nevěra). Nahoře ani nebylo s přibivšími dvěma členy posádky zas takový nedostatek místa. Zato druhý den ráno dole se nešlo ani moc otočit?

4.den (neděle):
    Poslední den mohu popsat jen z pohledu dvou osob, páč jsme se rozdělil a já s Karlem šli na běžky až na Švýcárnu. Ostatní ten den ještě zalyžovali a Libor s Šárkou vyšli na pěší túru naší směrem. Samozřejmě jakožto skoro profi závodníci (foto....70.jpg), byli jsme ze sedla na Švýcárně ,což je cca 12 km , coby dup (asi tři hoďky?). Tam nás na polovic obsloužili borůvkovými knedlíky, polívkou, čajem a kofolou. Ovšem že né zadarmo. Při cestě nazpět jsme se setkali s naší pěší výpravou, které jsme pomohli z nějakých kopců rychlejším způsobem (foto....74.jpg)(foto ...77.jpg). Po dojetí do chatky už zbytek kluků chatku uklízelo a tak jsme se jen přidali abychom mohli co nejdříve odjet. Proběhlo rozloučení s Pekárkou (tak se ta chatka jmenovala) a odjez auty. Protože již byli auta dvě problém s nákladem nebyl. Tato lyžovačka byla opravdu povedená a snad nám teta i přes menší nehodu s plynem Pekárku opět příští zimu poskytne.