Vozembouch

Fotky zde


   To ráno bylo nezvykle teplo, lehký vánek omýval zobáček švitořícího ptáčka na rozkvetlými květy růže a poutních procházející…….Ne to by vtip tady nejsme v Máchově Máji a v Quarriho zápisu z vozemplácu. Takže nechme krásnou češtinu básníkům a přenesme se do časů moderny, a satiry!

   Takže kdo zná 13.středisko HIAWATHA z Brna (teda spíše kdo ho nezná – těch lidí bude méně) ví, že jsme naprosto úžasná kopa, a to nás není jen dvanáct ikdyž se k tomu blížíme stejně jako skauting v celé republice, ale zase odbíhám od téma. Takže jsme si řekli, že tento rok půjdeme znovu na roverský vozembouch.

Den 1. Vozembouchový čas : 8:00 ráno
   No a tak jsem (těch pár lidí kteří neví s kým mají tu čest já = Quarri) ráno jel do našeho srubu zhodnotit jak to naší skupině jde, a co vymysleli. Poprvé za 10 let nejdu na vozembouch zpívat, ani hrát na kytaru ^^, shlédl jsem jejich úžasný nácvik a shodnotil že to mají hezky vymyšlené. Moc se mi líbilo to pojmutí, že se převlečou za naše tmavší spoluobčany, všichni ví koho myslím že, ano správně všechny ty opálené z dovolených, prázdnin a všechny ty z teplejších krajin.

Den 1. Vozembouchový čas : 10:00 ráno
   Přicházím do ponuré haly s chabým osvětlením, osazenstvo také nikde. Ale přece jen tu nějaký pohyb je, na pódiu pobíhá nějaký šašek a snaží se pověsit nápis vozembouch a skautskou lilii. Pod ním používá některé vybrané názvy jeden zvukař kterého bych vám citoval: „Ty plantážníku, ty kopretino, ty hade, ty kabele jeden!“ atd, který se snažil zapojit všechny ty obrovské, střední ale i malé repráky.

Den 1. Vozembouchový čas : neznámý
   Vozembouch začíná! Organizační stránka byla tento rok trošku slabší, ale postupem času se to lepšilo. První skupiny začaly zpívat. Třináctka nikde, a jak je to již zvykem opět dorazili pozdě. Nebýt neuhasínající hvězdy, nejlepšího a nejúžasnějšího muže pod sluncem a žijícího boha Quarriho tak by nebyli ani přihlášení ba ani by jim nikdo nezařídil, že jejich vystoupení se posune až za pauzu, aby to milostivě stihli a mohli vůbec soutěžit.

Den 1. Vozembouchový čas : Alea aecta est
   Třináctka zpívá, přináší svoji atmosféru kabaretní zábavy a jako bonus mezi diváky tančí skoro tak šarmantní tanečník a tanečnice krásná, půvabná, oslnivá, a svými ladnými pohyby přivolává zrak všech přihlížejících na sebe(někde vzadu tam na podiu si nějací chachaři zpívají jakýsi džamore, nebo co to vlastně bylo)
   Posléze vchází na scénu bůh, svým šarmem a profesionálními pohyby společně s druhým šarmantním tanečníkem zvedají publikum ze židlí a začínají tančit tance těch opálených(Havaj apod. no však to znáte). Mezitím ti vzadu změnili hudbu a teď blekotají cosi co zní jako Pošťáku avel.

Den 1. Vozembouchový čas : Vyhlášení výsledků
   Zde se můžou verze lišit ale podstatné je to, že Alea aecta est končí druhá – to znamená že to jejich naprosto úžasné blekotání, tančení a vůbec všechno to co nacvičovali a posléze předvedli na pódiu se lidem a ctěné porotě opravdu líbilo. Bohužel jsem zde nebyl přítomen a proto nemůžu poskytnout více detailů z této části vozembouchu.(pozn. Autora 1. se umístila skupina Na dotek- s jedním bývalým členem třináctky ^^)

Den 1. Vozembouchový čas : Někdy po 20:00
   Ples je v plném proudu, všichni tančí, popíjejí, dokonalá zábava řekli byste. Do sálu vcházejí dva mladíci. Hudba utichá, všichni otáčejí pohledy na ty dva,někde v pozadí sálu padá na zem jakási jejich obdivovatelka, zástupy dívek se řinou k těm dvou. Oni dva pouze stojí a chladně vše sledují. Jakmile k nim dívky dorazí ozve se hrozivý výkřik: „Bože to je on! To je on statutární orgán a s bohem dohromady vedle sebe!“ Nadšená fanynka omdlévá a říti se k zemi. Padá! A Padá! Na poslední chvíli přiskakuje jeden z dvojce a zachytává ji ještě ve vzduchu těsně nad zemí! Radostné výkřiky a potlesk zní ze všech stran, dva chlapci odvádějí dívku, a pár jejich kamarádek, které se strachují o její zdraví, ale ještě více chtějí pobýt v záři těchto dvou hvězd, ke stolu kde si společně sedli a zavedly velmi příjemný rozhovor na téma které zde bohužel nesdělím.
   Ona dvojce později rozjela obrovskou show na parketu, každý ve svém stylu. Ale o tom bych mohl napovídat ještě příběhů a příběhů.


A proto se s vámi loučím doufám, že se vám malý článeček líbil a že nezapomenete přijít příště na vozembouch znovu.
Quarri