Je to už tradice, že jednou za skautský tábor se Panteři seberou a jedou si na tábor do Syrova zahrát fotbal proti skautům. Je to takové vyvchrolení tělákové sezóny, zda přes rok dostatečně trénovali na to, abychom obstáli proti mladším ročníkům, a také proti soupeřům, kteří jsou v početní přesile. Řekněme, že na jednoho Pantera vychází tak 3-4 skauti.
Někteří Panteři jako Inti, Me2D a Šídlo vyrazili okolo 3 hodiny z Brna. Až na Pešniho, toho pracovní náplň vedla z Českých Budějovic. Ovšem po 4 hodině byli někteří Panteři na místě i s Tommem. S jeho zraněným kolenem to nevypadalo napřed dobře, ale nakonec byl důležitou součástí týmu. Já okolo 5 hodiny odpoledne vyrazil směrem dálnice a tábor. Jelikož jsem si nezjistil dostatečné informace předem, přijel jsem po staré cestě, kde moje auto dostalo docela zabrat. Ovšem vidět stará známá místa byla nostalgie. Stará kuchyň, podsadové stany, latrína ve stráni, nástupiště, paráda. Škoda lesů, které si nejen Panteři pamatují všude okolo.
Nebyl čas ztrácet čas a tak ještě před svolanou večeří, jsme si šli zakopat. Alias, že se jak říkal Pešni rozcvičíme. Jak jsme byli překvapení, když chvíli před 7 hodinou se k nám přidal Karel. Obvykle jezdí pozdě. Touto “rozcvičkou se někteří už tak zničili. Ovšem síly zajít si klasicky do kuchyně pro chleba ve vajíčku k večeři, na to síly jsou vždy. U večeře, jsme zavzpomínali a některým skautům představili, jak fungují Panteři a co plánujeme do Panteří stezky.
Následoval nástup se vším všudy, a jelikož si většina vzala kroj, nastoupili zároveň se všemi z tábora. Panteři byli na táboře oficiálně přivítáni vedoucím tábora a sdělil se všem program, že po nástupu se odehraje zápas mezi Pantery a skauty ve fotbale.
Naše taktika byla jednoduchá. Není důležité zůčastnit se, ale vyhrát. K tomuto vítězství a také kvůli potřebnému relaxu při střídání si Panteři k hřišti donesly židličky. Tohle už po další roky musí být něco jako KPZtka pro nás. Skautská taktika byla trochu sofistikovanější. Na začátku zápasu poslat na hřiště mladé kluky, kteří nás utahají a následně nastoupí starší skauti, kteří nás doklepnou. Tak nastříkat všichni repelentem a můžeme jít hrát. Musím říct, že zážitek to byl jako vždy. Stačí si na chvíli vzít míč a najednou vám do noh kopou 3 lidi. Není důležité trefit míč, ale trefit Pantera. I přes to všechno se Panterům povedlo vyhrát se “slabým” náskokem 7:0. Hold se tento rok pod taktovkou Pešniho trénovalo více, a skauti nás podcenili. Ovšem ostudu si neurvali. Jejich fanklub byl o mnoho větší než náš, protože na střídačce se popadal dech a nebylo čas vykřikovat jména všech na hřišti. Stejně tak byla nouze o pití a kdo dřív střídal, ten dřív pil. Ke konci zápasu dorazil i Me3d, který se nebránil a hned se do hry zapojil. A musím říct, že i když hrál 60 vteřin, dal do toho vše.
Po podání rukou a uznání vítěze se už konal sranda mač, kdy se promíchaly týmy. Zde už nám nešlo ani tak o skóre, jako o samotný zážitek a zavzpomínání na doby, kdy se hraje dokud brankář vidí míč. Jakmile začala padat tma, hra se ukončila. A byl čas tradičního koupání v osvědčené táborové laguně. Zde se musím omluvit, jelikož jsem odjel domů. Nemám už rád studenou vodu a byla mi zima. Stejně tak jsem chtěl zapsat kroniku dokud mám vše v živé paměti…
Po odjezdu Juniora, Pešniho, Majkiho, Šídla a Tomma zůstal na táboře Karel a Méďa.
Méďa se zapojil do chystání pokladovky pro skauty, a Karel po chvilce společného zpívání s Rajčetem to zalomil v přilehlém tee-pee.
Brzké ráno jsem se po plněním bodu do OS stezky (cvičí pravidelně každé ráno celý rok) sešli s Rajčetem a ranní táborové kávičky probrali rozdíly mezi skautskými oddíly, vzdělávání dospělých i dětí, inkluzi a další, velmi zajímavá témata. Zde již předám slovo Rajčeti, aby popsala společnou cestu domů.
Frky : Mrav jdoucí pro talíř k večeři pro sebe a Juniora….
Mrav vracející se s talířem ve tvaru medvídka pů pro 2 leté děti…
Mrav: lepší tam nebyl….
Junior: jestli pak přijde nějaký skaut a bude hledat svůj talířek s medvídkem pů, chci ho vidět!
Pešni před koupáním: Já jako nesnáším studenou vodu, a celý rok trénuju abych se tu mohl vykoupat… Ale i tak si myslím, že to bude peklo…